Máme právo se útoku zločince bránit ?

Nebyl u toho, nic mu nehrozilo a zpochybňuje Váš boj o život...

Případ Nuselského toxikomana, jež terorizoval spolunájemníky a při druhém zásahu Policie ve čtrnácti dnech, namířil policistovi a otci dvou dětí, zbraň do obličeje a byl zastřelen, rozvířil v Česku diskusi o právech obětí trestných činů, Policie a také právech pachatelů násilných činů.

Tento případ je bohužel nesprávně spojován se zásahem policistů v Pražských Řeporyjích před dvěma lety. Neprávem. V Řeporyjích policisté sledovali hledaného osmadvacetiletého zločince a když na něj kápli, nezavolali posily a rozhodli se jej dopadnout sami. Při následné střelbě namísto toho, aby se pokusili nevratně poškodit střelbou vozidlo hledaného, který se pokusil ujet (kola, motor atd.) zahájili palbu prakticky proti sobě a kulka jednoho z nich, lehce odražená o sloupek karoserie, zabila druhého. Hledaný zločinec nebyl ozbrojen, nikoho neohrožoval, nicméně byl zastřelen na břehu místního potoka zezadu při následném útěku. Policie se nevyznamenala, ale ani příliš nepochybila. Rejstřík onoho mládence byl celou knihovnou toho, co může člověk spáchat. Nesprávným postupem policistů bylo spíš to, že se rozhodli jít do zadržení sami, bez zálohy. Zvorali to, dá se říct. Na straně druhé padl za oběť letitý kriminálník. "Jen".

Intelektuálové bránící "lidská práva za každou cenu" měli chvíli navrch.
Titíž přispěchali nyní s teorií nepřiměřeného zásahu Policie v Pražských Nuslích proti zdrogovanému mládenci o němž nikdo nic nevěděl. Mládenec byl příležitostným uživatelem drog, kopal sousedům do dveří i pejsků, vyhrožoval násilím, podpálením domu, ubližoval sousedům a při druhém zásahu policie zašel tak daleko, že namířil jednomu z Policistů zbraň přímo do obličeje. Intelektuál, schovaný v bezpečí a v přítmí svého monitoru, nyní bude oponovat, že mohl žertovat. Policista trénovaný na takovéto situace ví kam střelit, aby násilník utrpěl bolestivé zranění, ale přežil. V tomto případě už na to neměl čas.

A chytří teď perlí.

ZKUŠENOST ŘÍKÁ, ŽE TI SAMÍ KAVÁRENŠTÍ INTELEKTUÁLOVÉ, POTÉ, CO SE I ONI STANOU OBĚTMI TRESTNÝCH ČINŮ, ZMĚNÍ NÁZOR A VOLAJÍ PO TRESTU SMRTI...

Pachtatel nežertoval, ale i kdyby. Jestli na někoho namířím zbraň, dokonce i plastikovou, nesmím se divit, když ten napadený se brání a případně mně zastřelí i zbraní opravdovou.

Zkušenost také říká, že neskromná rozeřvanost a nároky na životní prostor, ze strany těchto lidí, (já si tu udělám co budu chtít) má blízko k mentalitě mafiánů, silničních pirátů vzoru pana Trpišovského a všech, pro něž to, že jste starajícími se zaměstnanci, rodiči a hodnými lidmi, je důkazem Vaší nechopnosti, slabosti a někdy i (debility). Tyto siláky opravdu nezastaví nic jiného, než hrozba. V horším případě uskutečněná hrozba. Pokud se takovíhle domnívají, že ten druhý se nedokáže, nebo neodváží bránit, je to chladný kalkul. Na naši potrašenost z dob komunismu, kdy nás soudruzi drželi v (předpokakanosti) prakticky pořád. Na náš strach, chovat se odvážně. Je to špatně a také je to jejich chyba. Pokud se domnívají, jak to bývá obvyklé v mysli těchto pachatelů, že ten druhý je tzv. "sračka" bývají někdy odvahou obyčejného člověka, co nemá jiné východisko, překvapeni.
Překvapeni a jsouc přemoženi, často se uchylují ke křiku,


"Co jste si to dovolili" a podobně.

V případě rozeřvaného Nuselského násilníka byla situace ještě horší. Neváhal jít proti ozbrojeným Policistům. Mediální spekulace, zda neměl náhodou "jen" plynovou pistoli, v této kauze mohli stvořit tak leda ti "teoretici" co nebyli nikdy konfrontováni s reálnou násilnou situací.


V minulosti jsem se setkal i s momentem, kdy mi jeden mládenec tvrdil, "jak můžu použít třeba sprej k vlastní obraně - když mne ten útočník chce třeba "jen" zmlátit".

PŘEDEVŠÍM !!

KAŽDÝ Z NÁS JE NEDOTKNUTELNÝ.

POKUD NÁS CHCE NĚKDO REÁLNĚ NAPADNOUT, MUSÍ POČÍTAT SE SITUACÍ, KDY BUDE SÁM, POSTŘELENÝ SLEDOVAT NA ZEMI SVOJE VLASTNÍ KRVÁCEJÍCÍ ZRANĚNÍ, POZNÁ ŠOK PO ZÁSAHU TAZEREM, POUTA NA RUKOU, NEBO PŘINEJMENŠÍM ZAPLÁČE S OČIMA PLNÝMA SLZ PO ZÁSAHU PEPŘOVÝM SPREJEM.

Sebeobrana nemá být přehnaná ani nesmyslná. Ale účinná být může a většinou být i musí. Na to má každý napadený právo. Bez ohledu na to, co poté vymýšlejí chytráci, právníci, intelekuálové a jiní pindalové. Tedy většinou ti, jež tam s námi v té chvíli nebyli a řeční "od stolu".


Nic proti nim. V minulosti jsem se setkal na jedné internetové diskusi s argumentem, že zbraní se nikdy na nikoho nemíří. To se nemá. Dotyčnému mudrcovi bych přál trochu poznání...

Před třemi týdny jsem byl u takové, jak jinak obvyklé situace. Přijel jsem z Evropského Města andělů - tedy Drážďan do svého, v minulosti domácího Ústí nad Labem a pět minut poté, co jsem vystoupil z rychlovlaku Eurocity jsem se stal účastníkem násilné scény. Scény typické pro Severočeský kraj posledních let. Dvojice mladých Romů, posilněných alkoholem, navečer na ulici kousek od Hlavního nádraží slovně napadla staršího dědu a pokusila se ho napadnout i fyzicky. Nebýt mně a ještě jednoho, zhruba třicátníka, asi by se jim to i povedlo. Jeden z Romů na mne vytáhl malý, ale i přesto dostatečně dlouhý nůž.
V tuto chvíli bych se rád zeptal našich kavárenských intelektuálů:

MĚL JSEM POČKAT, AŽ MI TEN VZTEKLÝ ROMSKÝ MLADÍK VRAZÍ DO PLIC NŮŽ. NEBO BUDU MÍT PRÁVO SE BRÁNIT JEŠTĚ CHVÍLI PŘEDTÍM ?

Nebál jsem se, kašlal jsem na teorie o rasismu, a i když jsem ho nezranil, bránil jsem se jak jen to šlo. Nebyl jsem - spíš náhodou, zraněn. Asi za hodinu Policisti i na základě mého telefonátu po události samé, mládence chytli a jak to říct, je na tom nyní špatně. Jsem rád. Bez ohledu na neziskovky, Michaela Kocába, či Jiřinu Šiklovou, případně námitky jiných filozofů.

Nuselský Policista neudělal nic jiného, než že se bránil. Bez ohledu na to, jestli bude později někdo pindat, že měl vestu nebo pachatel plynovou pistoli. Vesta třídy 15W40 střelu kalibru například IŽ IPS, 5/7 či Makarov 9.0mm nezastaví. Plynová pistole se, většinou nedá poznat.

A násilníci by si měli o policistech co jsou "jen" v práci i nás, obyčejných, nevinných obětech trestných činů, uvědomit jednu, jednoduchou pravdu.


BUDEME SE BRÁNIT !