reklama

Státní teror.

Děsivý projev komunistické poslankyně Marty Semelové 11.2.2011, kdy ji za obhajobu krvavých praktik Pohraniční Stráže za dob komunismu poslanci v sále opakovaně přerušili, naháněl husí kůži...

Písmo: A- | A+
Diskusia  (0)

DOPOUŠTÍ SE MATRA SEMELOVÁ SCHVALOVÁNÍ VRAŽD ? Foto PČR.2011

vzniklo ve spolupráci s vydavatelstvím MAFRA v únoru 2011.


Projev připomínal časy, kdy Komunisté beztrestně stříleli neozbrojené lidi na západní státní hranici. Marta Semelová řečnila proti právě schvalovanému zákonu o třetím odboji a stejně jako Miroslav Grabeníček, i ona neváhala mluvit o těch, jež se krvavému terorizujícímu režimu postavili na odpor, jako o teroristech. Nevídaný cynismus pohrobků tehdejších "lidových" vrahů dává tušit že Komunisté se nezmění.
Následující článek vznikl v září 2007 a zkušenost nyní ukázala, jakou má platnost.


STÁTNÍ TEROR.

SkryťVypnúť reklamu
Článok pokračuje pod video reklamou


J.Z. 5.9.2007
Rád bych se věnoval jednomu dnes už trochu zapomenutému tématu, který myslím, má své čestné místo. Forem státního teroru měl komunistický režim zavedených celou řadu. Ten nejkrvavější, který nám vydržel vlastně až do revoluce, byl systém pohraniční stráže. Skožka nejbrutálnější ale i nejvíce opěvovaná.
Ani ona nenáviděná StB neměla, přinejmenším za poslední dvě desetiletí vlády KSČ za sebou tolik zraněných a zabitých nevinných lidí, jako Pohraniční stráž Československé lidové Armády.

Ani pro ČSLA nebyla takováto složka armády typická, protože její funkce střežení hranice proti vojenské hrozbě ze západu, nebyla nijak významná. Minová protipěchotní pole se posledních 30 let před pádem komunismu prakticky nepoužívala, s drátěnými , nebo elektrickými ploty, by si v případě útoku západních spojenců zcela určitě bojová vozidla dokázala poradit a o protiarmádní obraně vlasti před nepřítelem, nemohla tedy být řeč. Hlavní náplní PS bylo zabránit masové emigraci obyvatelstva k našim západním sousedům, tedy, odchodu produktivní pracovní síly z tehdejší ČSSR.
Byla to represivní ozbrojená složka státu, namířená proti jeho vlastním občanům.

PS se nijak nestyděla ověsit se legendou prvních hrdinných strážců socialismu, stejně jako si ukrást jako svůj symbol znak Chodských Psohlavců od historika a spisovatele Aloise Jiráska. Kdyby Alois Jirásek za svého života tušil, k jakému zločinnému účelu bude v budoucnosti popůjčen znak z jeho díla, asi by se mu nepsalo lehko.
Tato složka nebyla doplňována běžnými vojáky základní služby, jak by se mohlo na první pohled zdát. Branci byli na úrovni Okresních vojenských správ velice pečlivě prokádrováni a to nejenom z hlediska dělnického, nebo jinak přijatelného původu, ale i co do členství v primárních komunistických organizacích, jako Jiskřičky, Pionýr, Socialistický svaz mládeže, tedy většinou organizace před vstupem do KSČ. Velmi často šlo o rodinné příslušníky členů ozbrojených složek jako ČSLA, Veřejné Bezpečnosti, Lidových Milicí, atd. Byli také nenápadně prověřováni co do své pověsti, oddanosti a příklonu osobních názorů k tehdejšímu režimu. Zní to divně, ale na ty mladé lidi, kteří to měli s režimem dobré, protože "proč ne" si asi ještě vzpomeneme všichni.
Členové těchto složek byli také programově vyzdvihováni v tehdejších socialistických médiích jako hrdinové a pravidelně to bylo v novinách, rozhlase, i tehdejší Československé televizi, dokládáno jejich "hrdinskými"skutky. Bilančně vzato, to byl jediný způsob jak dlouhodobě omlouvat a mediálně přikrývat otřesnou praxi na západní hranici a tuto činnost PS.
Tu činnost, jež by se dala v případě vojenského válečného stavu, zcela jistě kvalifikovat některým paragrafem z nejzávažnějších zločinů vojenského trestního práva.
Tehdejší zločinná legislativa si pro tyto případy, pro nevinné, neozbrojené občany prchající za svobodou, vymyslela obludný termín "NARUŠITEL".. Skodou okolností tento termín použila 11.2. 2011 i poslankyně Semelová. Je asi jen maličkostí, že se tímto paní poslankyně veřejně dopustila schvalování trestného činu, dle tr. zákona.
Narušitel už nebyl člověkem se svými právy a nebyl lidskou bytostí, mající právo na život. Podle tehdejší legislativy byl nepřítelen nebo možná i netvorem, jež měl být jakkoli zadržen a následně uvězněn v nejtvrdším kriminále a pokud to nebylo jinak možno, neměl podle vnitřních směrnic PS, zákrok přežít. Zejména, pokud by bylo riziko, že útěk z ČR zvládne a pohraničářům dokáže utéct. Pro tento případ si soudruzi připravili termín "uprchne".
Kolik, zejména mladých, nezkušených lidí, naši soudruzi zbytečně postříleli na západní hranici, zejména na té se Spolkovou republikou Německo, bychom se nedopočítali.
A tak se ptejme - co jim ti mladí lidi udělali. Čím se provinili. Touhou po svobodě. Tím, že si nechtěli nechat poroučet. Nechat se poučovat od soudruhů komunistů. Žít v nesvobodě? Za to, že nechtěli být moderními otroky zločinného socialistického systému, neměli práva lidí ?
Mělo se s nimi za tohle, zacházet se strany Československé Pohraniční stráže jako se zvěří v lese, co je na odstřel. Dle dnes už zapomenutého pravidla " pozdě milej zlatej, tady ji máš "
Pohraniční stráž byla bezpochyby jedním z největších nástrojů státního teroru vůči obyvatelsvu tehdejší ČSSR.

Tento fakt dnes asi nepopře kdokoli civilizovaný, majíc nějakou zkušenost.

Ale.

Není to tak úplně. Dodneška jsou mnozí na straně této PS a zřejmě k tomu mají svoje důvody. Jedna stará moudrost říká, že jakmile jste si dostatečně zadali s něčím hodně špatným, tak už vám po zbytek života nezbyde, než ten systém, ať už jakkoli zločinný, bez ustání omlouvat. Před několika lety jeden příznivec ČSSD na webu citoval s patřičnou úctou, slova jednoho z našich zákonodárců, pana senátora JUDr. Macáka. Tento dal před nějakou dobou najevo, že PS chránila naši hranici před nepřáteli (rád bych věděl jakými) teroristy a zločinci .
Teroristy jsme tu v té době jaksi neměli a ti jediní co tu byli, byli formátu agenta Minaříka, který ve službách StB naplánoval bombový útok na Mnichovskou radiostanici Svobodná Evropa.
Pokud pro JUDr. Macáka jsou myšleni těmi zločinci, nevinní neozbrojení lidé, utíkající přes hranici do svobodné země, cosi to spíše vypovídá o morálních kvalitách pana senátora.
A možná by stálo zato, zeptat se pana senátora Macáka, když tedy kandidoval za volební obvod Cheb, kde jak víme bylo jedno z hlavních armádních center Pohraniční stráže Československé Lidové Armády, nakolik si pan senátor s touto zločinnou organizací sám zadal, že ji dnes tak horlivě omlouvá, či snad, zda dokonce nebyl v jejích řadách.
Připomeňme si prosím, že sadistický bachař socialistického režimu a poslanec za KSČM Milan Vondruška, jež i přes své zločiny měl tu nestoudnost, že se nechal kandidovat jako zákonodárce do parlamentu, svého rozhodnutí dnes lituje. A to proto, že s tím trestním stíháním na něj i po dvaceti letech nakonec zaslouženě došlo. Možná by se tak snad ani nestalo, kdyby se o své bachařské kariéře nevyjádřil na stránky Ostravských komunistických Haló Novin, že hlídal zaslouženě odsouzené vrahy a násilníky. (rozumějme nevinné disidenty).. Pošlapaná hrdost nevinně odsouzených, tedy lidí, jimž kdysi tak moc ubližoval, vykonala právem své.


Osobně jsem toho názoru, že středeční návrh na pozastavení činnosti KSČM má své opodstatnění a také - nyní mnohem větší šanci na schválení. Dělat z nevinných obětí teroristy se nemá.

SkryťVypnúť reklamu
reklama

Čeští komunisté si opravdu zaslouží postavit mimo zákon !

Jan Zíma

Jan Zíma

Bloger 
  • Počet článkov:  23
  •  | 
  • Páči sa:  0x

Mé objektivy toho už hodně viděly a laptop by mohl vyprávět spoustu zajímavých přípěhů z asi tří desítek zemí světa, v nichž už jsem kdy byl. Když mne potkáte na ulici, nejspíš si mne ani nevšimnete. Svět mých myšlenek není na první pohled vidět. Jednou Vás rozpláčou, podruhé probudí, jindy naplní radostí. Pojďte se se mnou podělit o můj svět... Zoznam autorových rubrík:  SúkromnéNezaradené

Prémioví blogeri

Post Bellum SK

Post Bellum SK

74 článkov
Jiří Ščobák

Jiří Ščobák

752 článkov
Yevhen Hessen

Yevhen Hessen

20 článkov
Adam Valček

Adam Valček

14 článkov
Pavol Koprda

Pavol Koprda

10 článkov
reklama
reklama
SkryťZatvoriť reklamu