Několik dní předtím, odboráři přirovnávali příjezd českých lékařských armádních specialistů k okupaci sovětskou armádou v roce 1968. Že ti chlapi, na které v terénu střílejí při zachraňování životů po celém světě, prostě přijeli pomáhat slovenským nemocným, zřejmě arogantní odborářské šéfy ani nenapadlo.
Nutno říci, ani komunisti se takhle nechovali. Jenže pak přišlo vystřízlivění a studená sprcha.
Případ těžce zraněného chlapce, jehož po autonehodě v úterý ve dvě ráno přivezli polomrtvého do Nitrianské nemocnice, ukázal že nasazení českých vojenských lékařů mělo své dobré důvody. Na emergency sloužila noční službu mladá začínající lékařka, jež zůstala bez pomoci svých stávkujících kolegů, kteří nesloužili. Otázkou lékařské etiky je, proč má těžce zraněný pacient být odkázán na síly lékařky, která má 2 měsíce po škole a své traumatologické zkušenosti teprve sbírá.
Možná by na to stačila. Možná by mladý pacient prostě zemřel. Možná by to potom odboráři házeli na vládu.
MUDr. Radek Uher, český armádní specialista, který už v několika zahraničních misích zachránil celou řadu životů vojáků i nevinných civilistů, ale nakonec dvaadvacetiletého kluka při životě udržel. Je podivuhodné, že odboráři takovémuto lékaři říkají okupant.
Ať se to odborářům líbí nebo ne, čeští "okupanti" provedli za dobu svého krátkého nasazení 91 zákroků na komplikovaných, či život ohrožujících polytraumatech a zcela určitě jim slovenská veřejnost nebude nadávat.
Odborářům by možná měla.
Jan Zíma.
